Nové bydlení

Hlásíme úspěšné přestěhování. Úspěšné v tom, že máme všechny věci v novém bytečku a už se pomalu zabydlujeme. Spolubydlící z baráku se vrací zpět do Čech, tak od nich máme spoustu věcí. Jejich kempingová výbava nám teď slouží jako gauč a nafukovací madrace jako postel. Já si připadám jak na moři a s každým Matějovým otočením jako by přišla vlna. Po první noci tak máme zablokovaná záda a krk. Ještě jsme bez internetu, čekáme až poznáme amíka od vedle, jestli s námi nebude sdílet jeho internet, tak uvidíme. Včera jsme tak museli povinně do Mekáče, abychom se připojili na net. Matěj tak trpěl nejvíc, protože si musel dát hranolky a burger. Do bývalého pokoje jsme zatím nikoho nenašli, takže to vypadá, že asi nedostanem zpátky naše prašule. V přepočtu je to 8 tisíc, takže když někdo vysloví jméno té majitelky, skřípem zubama. No, ještě ji plánujeme terorizovat mailama, třeba v ní hne svědomí.

Stěhování

Po delší době se budu snažit sepsat, co se všechno přihodilo. Už nám tak trochu došla trpělivost s uklízením po našich spolubydlících, takže jsme se rozhodli najít si bydlení nové. No jo, jenže jsme to dali vědět pozdě landlordovi nynějšího bytu (o čtyři dny), proto se to začalo celé komplikovat a abychom dostali náši zálohu zpět, musíme najít někoho za nás. V neděli jsme našli úžasný apartmán, kde je jedna ložnice a obývák s kuchyňkou, jeden blok od longboardů, takže Matěj to bude mít do práce asi 3 minuty. Mně se to tedy trochu prodlouží, ale protože je zastávka hned u baráku, tak asi jen o 15 minut. Větší háček je v tom, že je to nezařízené. Takže když přijdeme z práce, hledáme někoho za nás a pak ještě nábytek do pokoje. V ulici před baráky se občas najde něco zadarmo, takže jsme hned ukořistili stolek. No, připadám si jak super socka :D. Matěj přijde z práce a jen zahlásí, kde viděl jaký nábytek. Hodim na sebe bundu a vyrážíme ho ukořistit :D

Teď jsme našli na netu super gauč, ale zas nevíme, jak ho převezeme. Je to prostě zábava.

Taky si konečně zařizuju místní visa kartu, abych konečně mohla platit kartou přes internet. Našla jsem dobrý portál na slevy, ale bez karty nám to bude k ničemu. Stejně tak i lístky na NHL nemám jak koupit.

Matěj tráví dva dny v týdnu na prkně, a já zas v v práci,takže nic novýho. V motelu bylo zas veselo s jedním pánem, který běhal na recepci jen v trenkách a pouštěl si tam porno. Když jsem mu šla uklízet pokoj, tak jsem se opravdu bála, co ukáže mě. Naštěstí se ukázalo, že to nejlepší si schovával pro našeho francouzského recepčního :D. Taky jsem zjistila, že o jednoho z nejlepších nutričních terapeutů není v Dánsku zájem, takže plánujeme pobyt v Kanadě do října. Pomalu musíme plánovat dovolené, a co všechno budeme chtít objet. Konečně už to tu bude víc zajímavé a budou i nějaké jiné fotky než jen z Vancouveru. 

Motel a Muse

Ahoj všem! Už je to tři měsíce, co jsem nastoupila do motelu, takže jsem dostala přidáno – o 25 centů víc. Konečně taky přikládám fotku mojí káry, pěkně naloženou ručníčkama. Jinak máme docela krušný týden. V úterý jsme byli na cypress-akci, kde se sešli všichni zaměstnanci z hor. Včera jsme se rovnou z práce přesunuli na koncert Muse a několik pozvánek na narozeninové akce před náma. Koncert byl super. Od Muse jsem očekávala hodně, ale dokonce to předčilo mé očekávání. Zvuk super a projekce ještě lepší. Nechápu toho, kdo to vymýšlel. 

Přidávám ještě poznámku z kanadského života. Kdyby se tu někdo chystal řídit, tak aby se moc nespoléhal na přednost zprava, když dorazí na křižovatku, kde je z každé strany stopka a hlavní nikde. Jede se tu pravidlo – kdo dřív přijede, ten dřív jede. Občas je to o nervy, kdo že tam byl dřív, takže si nedokážu představit, jak by to fungovalo u nás. Především Japonci toto pravidlo aplikují i na kruháči, kde zastaví v půlce objezdu a dávají vám přednost. No, chce to dávku trpělivosti.  

První týden v Rayne longboards !!!

Je to tu, první týden v RL je za mnou. Nejdříve Vám napíšu, co to je a potom co jsem dělal. Longboard je určitý druh skateboardu, který se využívá k sjíždění horských sedel a jiných prudkých zákoutí. Je delší než obyčejný skateboard, má jiná větší kolečka, se kterými se dá smykovat po silnici a průměrně se na něm jezdí 100km/h. V kanadě to tu strašně letí, každý tu na nich jezdí a v létě je tu spousta závodů po kopcích. RL je tu hodně známá značka, má distribuci po celém světě, např. v Evropě v každém státu. V ČR se jel na Kozákově světový závod - https://www.youtube.com/watch?v=Ft7XRtoqGLM .

Podepsal jsem papíry o bezpečnosti a utajení, takže nemůžu nic fotit, ani toho moc říkat do detailů. Každopádně první týden jsem strávil u broušení longboardů, kde jsem měl k dispozici několik stojanových brusek. Jedno prkno jsem musel za 3minuty obrousit a pak jsem měl na starosti voskování a leštění. Po mě už odchází ke kontrole kvality a balení. Za den jsem jich měl udělat podle standardu 100ks, avšak první den jsem skončil u 30ks a pak se to postupně zlepšovalo. 100ks za den jsem ale ještě nedosáhl. Je tu několik tipů longboardů, každý má jiný tvar a není zrovna lehké brousit všecky ty krkolomné tvary. Viděl jsem ale týpky, co tu už pracují pár let a ty to teda stříleli, jednu desku za druhou, takže to je pro mě velká výzva do budoucnosti. No, pracuje se od pondělí do čtvrtka 10h denně s tím, že pak mám 3dny volna. Celou dobu je na dílně velký hluk od lisů, CNC-ček a brusek, takže máme do uší puštěnou svojí hudbu, což mi dost vyhovuje. Pak si dáme delší polední pauzu, o které si všichni dělají zeleninový burgery a pak vytáhnou skateboardy a začnou tam na nich jezdit a dělat neuvěřitelný triky. Takže to je další výzva, budu si muset nějaký koupit, nebo nechat vyřezat potají a naučit se taky něco na skejtu. Všichni tu mají ve čtvrtek pátek, a občas boss koupí piva, takže se posedí, uvolňuje se tlak mezi spolupracovníky, vytváří se kolektiv a je tzv. chillout. Ten byl tento týden zrovna, asi na moji počest a dostal jsem přezdívku … něco jako dež’on. Tak jsem hnedka vyjel že to teda ne :D ale bylo mi vysvětleno, že moje jméno v angličtině je něco jako matejekos a nebo jak a že to je jako nějaká postava z filmu a prostě z toho nějak vyvodili moji novou přezdívku :D takže jsem neměl na výběr. Nestačil jsem jim říct, že tu takhle u nás oslovujeme jistou menšinu. Každopádně dnes mám 3dny volna, jdu si půjčit do RL permice, které mám zdarma do jiného zimního střediska a budu tam vyrážet se spolubydlícíma, který mě svezou autem. Pro bystré jedince, kterým vrtá v hlavě, co se stalo s permicí ze Cypress mountain, odpověď je taková – nevrátil jsem jí a mám ji v kapse. Cha, teď mám dvě celosezónní permice do dvou středisek :D

Takhle končí můj první týden. Né vlastně jsem byl na dalším pohovoru ve čtvrtek. Bál jsem se trošku, že budu vyhozen, to se ale otočilo, když jsem do ruky dostal výplatu a bylo mi řečeno, že jsou na mě dobrý ohlasy, takže v pondělí nastupuju do přípravy. Natož jsem zareagoval, že to je skvělý, že chci zkusit všecko, a to se mu velice zalíbilo. Jelikož když někdo odpadne, tak ho budu moct kdekoliv zastoupit. V přípravě budu připravovat dřevo, bambus, vrstvu skleněných vláken, design a bůh ví co ještě. To pak jde na lis, k cnc vyřezat, obrousit a navoskovat, zkontrolovat, zabalit a odeslat. A hlavně, tolik se tam doufám manuálně nenadřu, protože na broušení to bylo dost fuška.

P.S. kdo se chce podívat, jaké desky dělám, zde to najdete.

http://www.raynelongboards.com/component/com_rokecwid/Itemid,122/view,ecwid/