Vancouver Island - 2. den

Druhý den v Tofinu se nese v rytmu velryb a surfingu. Ráno jsme vyrazili do městečka, kde sídlí několik zážitkových společností, které nabízejí pozorování velryb, medvědů, výlety do horkých pramenů atd. My jsme se rozhodli pro velryby. Ještě než jsme zaplatili, tak nám ukázali mapu, kam všude jezdí a kolik je toho k vidění. Od konce března migrují přes Kanadu tisíce velryb z Mexika k Aljašce. Také se jedná o období, kdy je k vidění spousty druhů ptáků. My jsme viděli orla, ale jinak ptáci nic moc. Ale zpět k velrybám. V deset ráno jsme vypluli lodí – Zodiakem, který si to svištěl pěkně rychle. Já a Matěj jsme seděli úplně vpředu, takže nám to trochu rozhoupalo žaludek.  Jeli jsme podél pobřeží národního parku Pacific Rim. Výhledy na hory a pláže byly nádherné, jen ta mrcha velryba  se ne a ne ukázat. Když už uběhla hodina jízdy a zastavili jsme u rybáře, abychom se zeptali, jestli někde nějaké neviděl, začala jsem být trochu nervózní. Všichni jsme tedy měli oči na stopkách a koukali se, jestli někde neprská voda. To je hlavní znamení velryb. Ale dočkali jsme se a to hned i s bonusem. Když jsme přijeli blíž, zjistili jsme, že je tam hned 6 kosatek a to s hostinou. Zrovna totiž lovily tuleně. No krev byla všude, ale aspoň se bylo na co dívat :). Já s foťákem jsem nestíhala mačkat, vždycky se ty potvory vynořily někde, kde jsem to nečekala. Asi po půl hodině, když už jsme popojížděli směrem zpátky, vynořily se hned vedle lodi. Dvě velryby a jedno mládě. Já jsem byla nejdřív vystrašená, aby nám tu mini loďku nepřevrátily. Druhým problémem bylo, že jsem neočekávala, že budou tak blízko a měla jsem špatný objektiv, do kterého se mi nevešly. Nakonec jsme ještě zahlédli v dálce grey whale – šedivou velrybu, která je mnohem větší. Nevýhodou ale je, že se vždycky ponoří asi tak na 4 minuty a během té doby nevíte, kam až odplula.

Po příjezdu jsme měli jen 30 minut na rychlý obídek a hnedka jsme vyrazili směr Cox Beach na lekci surfování. Navlékli nás do zimního neoprenu, bot a rukavic. Ve skupině jsme byli jen s jedním neohrabaným Kanaďanem. Nejdřív nás instruktor seznámil s profilem pláže a vysvětlil nám, jak se tvoří vlny. Pak jsme přešli k nácviku na suchu a nakonec se vrhli do vln. Já jsem byla úplně jasně nejlepší, teda alespoň na suchu.  Nejvíc jsem se bála, že v tom moři umrznu, protože voda byla ledová jak led. Ale nakonec jsem byla tou námahou spocená až za ušima. Ukázalo se, že ve vodě už to není tak jednoduché, jak na písku. Když už jsem tak nějak chytla vlnu, nemohla jsem se vyškrábat nahoru. Takže byl nakonec Matěj lepší a instruktor ho vzal do větších vln. Tak trochu jsem trnula, aby se mi tam neutopil.  Po dvou hodinách jsme byli úplně vyšťavení. Já už nemohla ani to prkno donést k autu, ale bylo to super.

Vyčerpaní jsme se ještě večer naložili do vířivky a celý den zakončili grilovačkou. Mamka se moc na surfing necítila, takže zatím jela vybírat ryby. Večer jsme tak měli grilovanou tresku, lososa, halibut se zeleninkou a vínkem, pro Matěje kotletku s pivem.  

Vancouver Island - 1. den

Zdravíme z Vancouver Island! V pátek k nám dorazila na dovolenou mamka a Ahi, takže jsme konečně vyrazili dál než jen za Vancouver. V neděli ráno jsme si dali budíček pěkně na 6 hodin a vyrazili směr Horshoe Bay, odkud jede trajekt na Vancouver Island. Jedná se o ostrov mnohem větší než je ČR, kde najdete ještě zasněžené hory, místní pralesy a krásné dlouhé pláže. Naší první zastávkou bylo Nanaimo, kam jsme dorazili s trajektem a vypůjčili si auto. Já jsem nemohla řídit, protože mi ještě není 25 a to by znamenalo mnohem dražší výpůjčné. Hlavním cílem však bylo 3,5hodinky vzdálené Tofino. Během cesty jsme se ale ještě zastavili v Qulicum Parku a MacMillan Parku, ležící necelou hodinku od Nanaima. Qulicum je známé především díky vodopádům a divokou řekou. V MacMillan parku naopak najdete jedny z nejstarších stromů. Jedním z nich byla 800 let stará douglaska. 

Kolem 4 hodiny jsme konečně dorazli do Tofina - vesnička na západním pobřeží, s krásnými plážemi a ostrůvky. Ubytování jsme měli zařízené hned u pláže, takže večer nechyběla ani procházka při západu slunce.

Taste of the Bay

Dnešní večer byl ve znamení Taste of the Bay. Je to takový den otevřených dveří v Horseshoe Bay, kde pracuju. Této akce se zúčastnila většina podniků, takže o jídlo a pití nebyla nouze. Akce je to prý v USA a Kanadě docela častá, pro nalákání turistů. Já jsem dostala lístek z práce zadarmo a jeden jsem ještě přikoupila pro Matěje. V práci mi o tom básnili celý týden, jak je to skvělá akce a jak se strašně přežereme, takže jsem Matějovi zakázala večeřet a s prázdným žaludkem jsme se vydali do HB. Protože jsme měli pořádný hlad, tak první zastávky jsme naplánovali v restauracích. První luxusně vypadající podnik nám naservíroval ústřice, hovězí v listovém těstíčku a něco na způsob kremrolí. Matěj se hned u ústřic zhrozil, že tu budou asi podávat samé ryby. Já jsem se vyhecovala a jednu ústřici ochutnala. Podávala se s křenem, tak jsem doufala, že to trochu přebije ten zápach. No, ústřice se v mé puse neohřála ani sekundu a skončila v koši. Takže už nikdy více. Druhou zastávkou byla hospoda s pivečkem a kuřetem na kari, takže konečně něco do žaludku. Nad přístavem se pak podávalo hovězí v sladkokyselé omáčce s chili a sangria. Všude samozřejmě nechyběly ryby, především losos. Dál jsme si dali kuřecí křidýlka a bramboráčky, cibulové kroužky a fish and chips (Matěj jen ty chips). V kavárnách byl nápoj zdarma, plus nějaký ten koláček. U zubaře jsme dostali kartáček, zubní nit a mini pastu, to se bude hodit na cesty. U nás v motelu se podával jablečný svařák. Prostě kopa jídla. Po dvou hodinách jsme se vraceli na autobus s přeplácaným žaludkem a kabelkou plnou sladkostí :D. 

Vydařený večer :)

 

 

Skate

Ahoj všem. Píšeme po delší době, protože jsme byli pracovně vytíženi. Matěj si teď konečně užíval po 8 dnech práce zasloužené volno. Zimní sezóna je pro něj asi úplně u konce, plánuje totiž naposledy navoskovat snowboard a uložit ho k letnímu spánku pod postel. Místo toho přesedlal na skate, takže já se jen bojím, aby nám stačila pojistka. Dva dny zpátky vyrazil se Standou do bazénku, kde se dvakrát naplácnul a přišel s odřeným kolenem a lokty, naraženými žebry a s děravou mikinou. Každopádně mi o tom vyprávěl nejmíň hodinu, takže jsem musela dneska vyrazit s ním a párkrát ho blejsknout. No, bála jsem se, že to budou spíš fotky pro magazín zlomeniny a odřeniny. Nakonec se to ale obešlo bez pádu. Počasí bylo úžasné, takže já jsem se natáhla na betonku a hodila opalovačku mezitím, co Matěj jezdil.

Druhou zprávou je, ale to asi už všichni víte, že po dlouhém boji jsme získali víza na Nový Zéland. Od listopadu budeme tedy přinášet informace z toho ostrova :)

White Cliff Park

Když pominu včerejší liják, tak tady je jaro v plném proudu. Na podzim jsem si říkala, že kdo nemá před barákem javor, tak jako by nežil. Teď je to tu samá magnólie. Ale kolik druhů! Narcisy kvetou na každém rohu. Sem tam je vidět i tulipán. Přeci jen ten severní Vancouver je hodně zelenej, ale že kvete i Downtown? Každý mrakodrap má kolem malý parčík nebo aspoň výsadbu stromů. Celkově to působí opravdu jarně a ne jako ve velkoměstě. Člověk tady taky nenajde odpadky na ulici. Sociálně chudší to všechno „uklidí“ :). Za pet lahve, sklo a plechovky se při recyklaci dostávají peníze. Proto se tu většinou nic nepovaluje. Jedinou nevýhodou je, když pak potkáte nějakého bezdomovce v autobuse a on si zrovna veze ukořistěné flašky. To je pak docela silnej smrádek. Moje vedoucí z práce mi zrovna dneska vyprávěla, jak byla zděšena recyklací v Itálii. A kolik odpadků je na ulici.

Počasí se tu teď střídá docela rychle. Když byl Matěj naposled na horách, tak jako frajer jezdil jen v mikině a já jsem ho pak musela týden obskakovat, protože chytnul rýmičku. V práci se mu potom něco dostalo do oka, takže hnedka jsme tu měli zánět v oku. Kapky naštěstí zabraly a tak jsme nemuseli platit za dalšího doktora. Matěj taky přesedlal na jiný CNC stroj a v práci si ho nemůžou vynachválit. Mě zas říkaj každý den 3x jak mě milujou, takže se máme dobře :)

Každopádně dneska se udělalo krásně a tak jsme vyrazili směr White clift park. Je to kousek od mé práce v Horseshoe Bay.  Jedná se o útesy kolem jednoho parčíku. A protože byla neděle a krásné počasí, hodně lidí už hžavilo grill a my jen záviděli ty masíčka a párky. Taky jsme potkali potapěče, prý je to také dobré místo pro potápění.