Sněží

Tak konečně přinášíme fotky mé uniformy. Trochu se mi leskne čelo, protože od té trouby je pěkný horko. Povýšila jsem z hamburgerů na pizza ženu. Ale už mě z té lopaty na pizzu bolí ruce, takže když to jen jde, tak prchám k polívkám. Co nejvíc nesnáším, jsou hranolky. Dneska jsem si dvakrát popálila ruce a jednou šikovný kolega vhodil hranolky do koše olej neolej a mě to cáklo do oka.  Matěje ještě vyfocenýho nemám, protože nesmíme používat telefony v kuchyni, tak to bude tajná akce. Matěj si to užívá do 4 hodin v práci a pak na noční na prkně do 7. Už má zařízené noční směny, takže bude moc chodit i na dopoledne.Takže semu splnil sen, že si každý den může skočit na prkno. Jen asi ostatní z toho moc nadšení nejsou, protože na celou kuchyňmáme jeden záchod a než se tam matěj převlíkne z uniformy do zimního, tak se vytvoří menší frontička.

 Konečně tu jsou teploty trochu příznivější a začalo na horách sněžit. Stromy nahoře vypadají jak rampouchy.( Matěj dodává - když si člověk dá v Čechách freeride v lese, tak mu ty větve nafackujou, ale tady je to tak zmrzlí, že to je spíš jak betonová zeď, která mu dá pravý hák.) Společně s výhledem na Vancouver je to nádherný pohled. Ráno nastupujeme do skibusu kousek od pláže a odtamtud se přesunem za 20 minut do sněhu. V tomhle směru je Vancouver úžasný. Já jsem si zas dala směny na každý den, takže se asi jen tak na lyže nebo prkno nedostanu. No, snad příští týden, až budu mít noční, tak vyjedu odpoledne. Taky je tam hodně běžkařských drah, tak doufám, že Měteje vytáhnu jednou na běžky.

Jinak plány jsou takové, že ve čtvrtek vyrážíme do Seatlu. Utratit výplatu a nafotit pár snímků, tak snad bude počasí přívětivé. Půjčujeme si auto a vyrážíme společně se Standou a Anet. Na horách s námi pracují asi 4 Slováci, tak možná se k nám ještě někdo přidá. Jen doufám, že nás pustí přes celnici. Moc se jim nelíbí, když si tam jezdí z Kanady nakupovat :).