Jak jsem už zmiňovala, v neděli jsme vyrazili na
Garibaldi lake, vulkanická oblast s krásně modrým jezerem. Protože se nám
nechtělo půjčovat auto, stejnak by chudinka jen stála celé tři dny na
parkovišti, využili jsme nabídky svezení na jedněch stránkách. Vtipné bylo, že
jsme opět narazili na jednu Češku, s kterou jsme byli v kontaktu už
předtím kvůli bytu. Odvoz byl tedy dohodnut, cesta zpět měla být ponechána osudu
stopování. Slečna jela do Whistleru na pohovor, takže jsme museli vyrážet hodně
brzo, pro nás to znamenalo vstávat v 5 ráno, a jak už jsme dříve
zmiňovala, tady nikdo dřív jak v 8 nevstává, ani řidiči autobusu. S velkými
batohy jsme se tak museli vydat pěšky asi 20 minut, odkud jezdí jediný autobus
z Northu, nasednout na první ranní autobus a přiblížit se k smluvenému
místu. Díky tomu, že jsme brzo vyjeli, jsme tak byli skoro první i na treku. K prvnímu
jezeru je to 6 kilometrů stoupání lesem. Hned na něj navazuje druhé jezero,
které je už nádherně modré.
Mezi těmito jezery je rozcestník, kde jsou také
informace o kempech, jestli jsou plné a kam vyrazit. Náš plán byl zůstat obě
noci přímo u jezera, ale cedule hlásila plno. Doufali jsme, že jsme přeci jen
přišli brzo a nápis ještě nestihli změnit, byla přeci jen neděle a většina lidí
se měla balit domů. Cestou nahoru jsme potkali spousty lidí. Zrovna, když jsme
si říkali, že jsme ještě nepotkali žádného Čecha, narazili jsme na Jirku s Lenkou,
kteří tu byli na víkend. Odtud ke Garibaldi lake je to už jen 3 kilometry. Asi setu
budu hodně opakovat, ale jezero je snad ještě modřejší a krásnější. Zabrali
jsme si místečko pro stan hned u jezera a vyrazili fotit. Matěje bolelo ještě
koleno z minulého víkendu, takže jsme se procházeli kolem jezera a
hoooodně fotili, výsledkem bylo kolem 200 fotek oblíbeného ostrůvku s jedním
mrakem, s dvěma mraky, se zataženou oblohou, s modrou oblohou :)
Předpověd počasí nebyla moc přívětivá. Na nedělní noc byly napsané bouřky a na
celé pondělí déšť. K večeru se to ale začalo protrhávat a při pohledu na
všechny otužilce koupající se v jezeru jsem tak taky skočila. Pche, i
Matěje jsem tím dostala, protože on zůstal zabalenej v mikině na břehu!
Žádné komentáře:
Okomentovat