Druhý den mi zvoní budíček v 6 ráno, abych stihla
vyfotit východ slunce. Ten se ani tak nekoná, protože, jak už předpověď
slibovala, je zataženo. S Matějem jsme šli spát kolem půl desátý, takže i
on se ráno už od šesti jen převaloval. Jako první jsme obsadili boudičku, kde
jsme měli ukryté jídlo před medvědy, nasnídali se a vyrazili ještě před osmou
na cestu.
Naším cílem bylo Panorama Ridge, vrcholek nad jezerem odkud jsou
krásné výhledy jak na jezero a hory za ním, tak i na druhou stranu. Cesta tam a
zpět je 15 kilometrů a 610 metrů převýšení.
Od jezera se chvíli stoupá lesem, pak se jde rozkvetlými loukami a k vrcholu
po kamenech, ale i po sněhu. Celá oblast je sopečného původu. Chvílemi mi to
tak připomínalo Island, některé kopce byly duhově zbarvené. Počasí bylo opravdu
hodně proměnlivé. Ráno nám trochu poprchávalo, pak se honily černé mraky nad
vrcholky, ale i mezi nimi a nakonec se to všechno krásně vybralo. Konečně jsme
tak spatřili i Black Tusk, černý štít hlavní dominanty tohoto parku.
Po cestě nám to i
doslova svištělo. Nejdřív vylezl z nory pořádně vypasenej svišť, který při
každém pohybu něco zakusoval. Ať se snažil utíkat seberychleji, nemohl utéct Matějovu
objektivu. Tak trochu nám to připomínalo Huga. O kousek dál stáli na hlídkách
další tři. Kromě velice proměnlivého počasí byli další nevýhodou všudepřítomní komáři. Pokud se na chvilku zastavíte, začnou vás požíratvšude, kde je to jen možné. Pokud jsme tedy někde zastavili na focení nebo svačinu, byla to jen rychlovka.
Cestou nahoru se nám čím dál tím víc zatahovalo. Tak trochu jsme doufali, že se nám to na vrcholku roztrhá a uvidíme krásná panoramata. Nejdříve to vypadalo, že se ztratíme v mlze, ale nakonec se nějaké to okno vytvořilo. Odpoledne jsme vyrazili na Black Tusk, o tom ale napíši příště,abych vás tu nezahltila fotkami.
 |
| Vrchol Panorama Ridge - To jsou panoramata! |
Žádné komentáře:
Okomentovat