První den práce na horách máme za sebou. Já jsem musela
vstávat už v šest hodin, což jsem asi naposledy vstávala ke státnicím,
takže ráno pro mě bylo trochu infarktové. Mohlo by být příjemnější, kdyby náš
milý německý spolubydlící nedorazil ve dvě v noci s opilými kamarády k nám
domů. Od dvou do čtyř ráno jsme se jen převalovali v posteli a poslouchali
německé popovky. Trpělivost došla dřív sousedům, takže jsme se mohli dvě hoďky
prospat. Dneska opět hodně pršelo a to všude, takže zákazníků moc nebylo.
Jak už jsem psala, když tu prší, tak je to pořádně, takže když jsem běžela z autobusu
100m pod deštníkem, byla jsem od pasu dolů durch. Takže zítra, pokud bude stále
pršet, se areál asi zas uzavře.
Šichta začíná tím, že se převlékneme do úboru. Každý si
musel pořídit černé kalhoty a boty, plus k tomu jsme dostali černou
kuchařskou košili a zástěru. Já musím mít ještě síťku na vlasy a čepičku. Když
se sejdou všichni kuchaři pohromadě, tak to vypadá jak sraz kuchařských pohřebáků.Musíme se potají vyfotit, je to fakt vtipný.
Matěj aspoň nemusí nosit tu čepici. Zaujal jen pozici ve svém umývacím
koutečku, kde má pásovou myčku a sprchu na nádobí, takže povýšil ve vybavení.
Jinak se tak trochu dneska nudil, protože toho nebylo moc co mýt. Já jsem se
učila připravovat salát (naběračkou naberu již připravený salát do kelímku,
takže hodně složitý postup), jugurt (s tím rozdílem, že k víčku přidám kalíšek
s musli) a sandwiche (položim roličku
šunky, salátu, sýru a majonézy). V jedenáct hodin se otevírá výdej, takže
jsem nastoupila za pult a připravovala housky na hambáče. Já dávám housky do
tousteru a přidávám k nim salát a jeden Kanaďan dělá maso. Věřte mi, že v té
tuně oblečení, které nás mají chránit před popálením a já nevím čím vším, je
sakra vedro. A aby to nevypadalo špatně před zákazníkama, tak tam nesmíme mít
pití. Oběd zadarmo to zachránil, takže jsem si po 6 hodinách dala do scvrklého
žaludku jednu pizzu, Matěj hambáče s hranolkama a bylo nám pěkně špatně, jak
jsme se přejedli.
Když to shrnu, tak Matěj se nudil a můj žaludek trpěl, ale v kuchyni
mě to bavilo, tak už se těšim, až bude víc práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat